Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Non-classical MHC class II positive cell types, function and immunological context
Tušková, Liliana ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Brdička, Tomáš (oponent)
Hlavný histokompatibilný komplex II. triedy (MHC-II) je skupinou glykoproteínov zodpovedných za prezentáciu exogénnych antigénov T-lymfocytom. Okrem "klasických" antigén prezentujúcich buniek (APC) bolo potvrdených viacero typov buniek schopných exprimovať molekuly MHC-II buď konštitutívne, alebo za špecifických okolností. Častým stimulom expresie MHC-II je interferón g, cytokín podporujúci zápal, typicky aktivujúci promótor IV transaktivátora II. triedy. Mnoho neklasických buniek exprimujúcich MHC-II môže fungovať ako APC, teda aktivovať alebo tlmiť proliferáciu T-lymfocytov, pričom záleží na expresii kostimulačných molekúl. Ďalší výskum identifikoval aj neobvyklé funkcie MHC-II molekúl na neklasických typoch buniek, vrátane úlohy v prenatálnom vývoji či párení. Ovplyvnenie expresie MHC-II by mohlo potenciálne slúžiť mnohým sľubným terapeutickým účelom a nový výskum môže viesť k hlbšiemu porozumeniu danej témy. Kľúčové slová: MHC-II, ILC, bazofily, TEC, prezentácia antigénu, CIITA, IFN-gamma
In vitro test buněčné imunitní odpovědi pro diagnostiku Lymeské boreliózy
Prokopová, Tereza ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Melter, Oto (oponent)
Lymeská borelióza je multisystémové onemocnění postihující kůži, klouby, srdce a centrální nervovou soustavu. Onemocnění způsobují spirochéty patřící do komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato. Tyto bakterie jsou přenášené klíšťaty rodu Ixodes. V roce 2016 bylo v České republice evidováno téměř 4000 nově nakažených osob. Současná sérologická diagnostika Lymeské boreliózy není dostatečně senzitivní ani specifická a nekoreluje s patologií onemocnění v časné ani v pozdní fázi. Pro správnou diagnostiku onemocnění je nezbytné detekovat patogena spolu s jeho genotypem. Z tohoto důvodu jsme se zaměřili na dva cíle. Metodou digital droplet PCR (ddPCR) jsme detekovali boreliovou DNA spolu s boreliovým genotypem. Byl stanoven detekční limit detekce boreliové DNA ve vzorcích gDNA izolovaných z klíšťat. Detekční limit se při počátečním množství 1 ng gDNA v reakci pohybuje v řádu 10-17 g specifické boreliální DNA. Boreliová koinfekce byla detekována v 5 z 12 testovaných vzorků. Nejvíce zastoupeným druhem byla B. garinii, jejíž přítomnost jsme detekovali v 5 vzorcích. Na základě publikovaných sekvencí genů pro virulentní faktory byly navrženy specifické primery do konzervovaných úseků genů pro PCR tak, abychom amplifikovali jejich variabilní segmenty. Genová variabilita bude následně monitorována pomocí...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.